Malý hodinový stroj, mající jen chodové soukolí pouze se dvěma koly: hnacím bubnem a krokovým kolem. Je uložen v litinovém rámu. Hodiny jsou výrobkem hodináře Václava Krečmera, který působil na přelomu 19. a 20. století v Královských Vinohradech. Vyznačují se pečlivým provedením, typickým pro tohoto hodináře, například způsobem zavěšení kyvadla s paletami Amantova kroku. Hodiny, přestože přežily povodeň na Mělnicku v roce 2002, se podařilo restaurovat do současného stavu, kdy jsou schopny spolehlivé funkce. Hodiny se přestěhovaly na zámek jako 21. věžní stroj.
Tohle torzo bylo tak trochu hlavolam. Získali jsme ho rozložené na prvočinitele a pouze jsme tušili, co všechno mu chybí. Po odrezení všech součástek se ukázalo, že to byl původně jicí stroj s vřetenovým krokem. Nezachovalo se však ani korunové kolo, ani kolo s kolmým ozubením včetně hřídelí a pastorků.
Ukázalo se, že původní rám, který kromě jicího stroje obsahoval ještě bicí stroj celých hodin, byl později nastaven a mezi starší stroje byl vsunut stroj čtvrťový. Rám byl tedy přestavován. Čtyři systémy značení pásnic sestavení poněkud komplikovaly. Další podstatná modernizace se týkala ložisek, které byly z klasických kluzných předělány na ložiska s axiální kuličkou.
Stroje byly sestaveny do funkčního stavu zachovaných částí. Nebylo v jicím stroji doplněno soukolí kroku, ani nebyl opraven ulomený koncový čtyřhran, na kterém původně byl (nyní ztracený) pastorek otáčející závěrkovým kolem. Zda bude rekonstrukce pokračovat výrobou ztracených částí se rozhodne později.
Na prvním obrázku je vidět počáteční pokus o sestavení hlavních dílů. Další obrázky již ukazují odrezený a pouze naolejovaný stroj. Na kovaném rámu barokního stroje je částečně zachované kovářské zdobení. Z jicího stroje vpravo je zachováno pouze kolo lanového bubnu a vřeteno s paletami, na kterém je přímo nasazené kyvadlo. Ve střední části je kompletní novější čtvrťový bicí stroj. Vlevo je bicí stroj celých hodin s chybějícím pastorkem na hřídeli lanového kola.
Hodinový stroj je uložen v kovaných pásnicích, které jsou uchyceny v rohových odlévaných sloupcích. Svislé pásnice s ložisky pro kola jsou zdobeny prořezáváním. Chod jicího stroje je řízen Amantovým krokem. Ve stroji chybělo krokové kolo a kyvadlo s paletami, což bylo doplněno při opravě. Přesnost chodu je možno sledovat na kontrolním ciferníku. Obě bicí soukolí mají méně používanou konstrukci se šnekem. Toto řešení je úsporné, potřebuje pouze hnací buben a šnek s větrníkem, v provozu je obtížněji seříditelné a je náročnější na údržbu. Odbíjení čtvrtí je řešeno různě dlouhými kolíky na hnacím bubnu. Buben čtvrťového bicího stroje je osazen krátkými a dlouhými kolíčky v pořadí: K-K-D-K-D-D-K-D-D-D (celkem deset ), ovládajícími páku bití, zároveň nahrazujícími závěrkové kolo. Po kolíčcích pojíždějí dvě lyžiny vedle sebe různé délky. Souhrou kolíčků a lyžin je určen počet úderů v dané čtvrthodině.
Stroj je uložen na původním rámu, na kterém se zachoval letopočet 1898.
Hodinový stroj byl vyroben v roce 1946. V litinovém rámu jsou uloženy tři stroje: jicí, bicí čtvrtí a bicí celých hodin. Grahamův krok je řízen kyvadlem, zavěšeným na ocelové planžetě. Kyvadlová tyč je dřevěná, na konci osazená těžkou litinovou čočkou. Zajímavým způsobem je řešen pohon jicího stroje při nátahu – natahovací čtyřhran je třeba zpřístupnit pootočením páky, na jejímž konci je zavěšeno pomocné závaží, které dodává potřebnou energii během nátahu.
Repliku dřevěných věžních hodin vyrobil v roce 2015 pan Peter Fridrich z Hodruše. Hodinový mechanizmus je uložen v dřevěném rámu, má jicí stroj a stroj odbíjení celých hodin. Chod vřetenového kroku je řízen lehkým kyvadlem. Kola jsou spolu s hřídeli vytočena ze dřeva, ozubení tvoří ocelové věnce s vypilovanými zuby. Čepy hřídelí jsou uloženy mosazných ložiscích. Hodiny jsou vybaveny ručně malovaným ciferníkem. Natahování se provádí klikou přes vkládaný pastorek.
Hodinový stroj snesený z děčínského soudu. Na stroji je nápis: "Richard Liebing, Wien, XIII./10. Speising". Stroj je zajímavý mimo jiné velmi úsporným převodem na brzdící větrníky. Bicí stroje mají jen jedno kolo zabírající do šneku větrníku. Stroj zapůjčilo Oblastní muzeum v Děčíně.
Součástí Hodinária je i torzo věžního hodinového stroje signované Thöndel Rud. 191?0 Mähr. Neustat. Je v dost špatném stavu. Asi na věži hořelo a hodiny spadly. Ložiska a mosazné krokové kolo se roztavily. Od rámu se ulomilo jedno bití, litinový rám má uražené nohy, chybí krokové kolo a další věci. Byl by to hezký stroj, kdyby byl v pořádku.
Na obrázku zcela vlevo stejný typ stroje v zachovalém stavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Náš exponát je v současné době restaurován bez dodělání chybějících součástí. Doplněny pouze nožičky a větrník. Na obrázcích ohořelé torzo v restaurátorské dílně a výsledný exponát.
Stroj je výrobkem Uničovské firmy Thöndel. Litinové prvky byly natřeny obvykle zelenou nebo černou barvou se zlatým zvýrazněním hran a nápisů. Regulace byla vždy provedena Grahamovým kotvovým krokem se záběrem palet do kolíčkového krokového kola. Zajímavé je řešení převodu bicích strojů šnekovým převodem. (Zpracováno podle následujícího odkazu.)
Věžní hodiny jsou signovány Franz X. Beitel z Moravského Berouna a datovány 1931. Hodinový stroj je vyroben velmi precizně technologiemi, které ukazují na velkou strojní vybavenost výrobce, který nadto vyráběl hodiny nejmodernější konstrukce, tedy natahované elektromotorem. Všechny díly jsou pro montáž pečlivě značené. O historii firmy Franz X. Beitel není mnoho známo. V roce 1936 podává (neúspěšně) firma nabídku na osazení hodin na věž kostela sv. Augustina v Brně, osazuje hodiny v bývalé Dívčí škole Řádu německých rytířů v Bruntále, v kostele Sv. Mikuláše v Odrách nebo na Slovensku v kostele Nanebovzatia Panny Márie ve Starém Tekove. Není jisté, jestli firma hodiny sama celé vyráběla nebo konstruovala a stavěla z dílů dodávaných subdodavateli. Nelze však ani vyloučit, že také osazovala hodinové stroje vyráběné jinými výrobci, jak to bylo tehdy běžné.
 |  |
Hodinový stroj původem zřejmě z poloviny dvacátého století pravděpodobně není výrobkem odborné firmy, ale sestaven z různých dílů neznámým hodinářem. Jsou na něm použity prvky z různých zdrojů. Je vybaven Amantovým (1741) kolíčkovým krokem a čtvrťovým bitím zajímavé konstrukce. Buben čtvrťového bicího stroje je osazen krátkými a dlouhými kolíčky v pořadí: K-K-D-K-D-D-K-D-D-D (celkem deset ), ovládajícími páku bití, zároveň nahrazujícími závěrkové kolo. Po kolíčcích pojíždějí dvě lyžiny vedle sebe různé délky. Souhrou kolíčků a lyžin je určen počet úderů v dané čtvrthodině.
Torzo stroje z obce Velká
Chmelišná, kostel sv. Bartoloměje z roku 1874Nechceme být muzeem věžních vraků, proto i poslední přírůstek v roce 2016 již procází odrezením. Na obrázcích můžete vidět stav při získání torza. Není to příliš povzbuzující pohled. Z jicího stroje je zachováno jen krokové kolo, kotva, kolo lanového bubnu s bubnem a jedno zatím nejasné kolo. Čtvrťový bicí stroj kromě několika pák zcela chybí. Z bicího stroje celých hodin je zachováno jen kolo lanového bubnu s bubnem, jedna samotná hřídel se západkou, závěrkové kolo a také několik pák.
V říjnu 2016 již bylo torzo v Hodináriu. Povšimněte si, že modře natřený rám mohou nosit jen stylově modře oblečení nositelé a restaurátoři.
Spoje rámu jsou šroubové se čtvrerhranými maticemi. Na rámu je dobře čitelný, jen místy korozí napadený nápis "Errichtet von die Gemeinde Chmelischen (Velká Chmelišná, okr. Rakovník) in Jahre 1874 unter dem Heren Vorsteher Anton Scheiner. Diese Uhr ist vom Vincenc Voschmih Smied in Slabec ( Slabce, okr. Rakovník) gebaut vor den 18?4." V obci Velká Chmelišná se nachází gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně r. 1774. Farní kostel je písemně doložen v polovině 14. století, ale jeho stavba se nedochovala. Novostavba jednolodního kostela s pravoúhlým presbytářem a věží v západním průčelí byla dokončena v roce 1774. Uvnitř je kostel plochostropý a byl vybaven dobovým barokním zařízením.
Snímky zachycují
stěhování a přípravu instalace.
K hodinám jsou kompletní ručkové rozvody. Při troše píle
bychom mohli náznakově ukázat systém od stroje až po rafije.
