Dvoje stolní podružné hodiny s otočnou kotvou

Stolní podružné hodiny jsou samy o sobě výjimečné. První ukázkou budou nesignované hodiny ve stylu art deco se strojkem Siemens. Druhé podružné hodiny s nápisem "Jednotný čas" jsou zachované jen částečně, ale jsou také funkční.

Stolní podružné hodiny ve stylu art deco

Hodiny jsou vysoké 47 cm. Osazeny jsou podružným strojkem na 24 V s otočnou kotvou výrobce patrně Siemens. Strojek má velmi tichý chod a hodí se proto i do interéru kanceláře. 

Historie strojku Siemens 1913

Zobrazený mechanismus s otočnou kotvou byl vyvinut před první světovou válkou v roce 1913. Nahradil předchozí mechanismus s kyvadlovou kotvou pro jednoduchost a tichý provoz v interiérových hodinách. Nový strojek měl jako rotor lehkou Z-armaturou, která byla polarizována wolframovým magnetem. Osa rotoru nesla šnek šnekového převodu na kolo, které bylo na ose minutové ručičky. Díky tvarování rotoru a dobré rovnováze mezi pohyblivou hmotou a magnetickým přídržným momentem bylo možné upustit od západky proti zpětnému chodu. Ve strojku tak nebyl větší zdroj hluku. Zajímavý je způsob přenosu magnetického pole na hřídel v místě šneku.

Použití strojku bylo kvůli danému momentu omezeno na hodiny s průměrem číselníku do 40 cm. Používal se pouze v suchých místnostech, protože venku a ve vlhkých místnostech se výkonnost pohybu snižovala v důsledku oxidace šneku. Výhodou nového pohybu byl tichý chod a nižší výrobní náklady ve srovnání s kyvným pákovým pohybem. Vyráběl se až do roku 1926 a v té době se používal ve velkém množství. Krouticí moment na minutové ose byl 22 cmg při příkonu 0,19 W. Obvyklé provozní napětí bylo 12 V, 24 V, 60 V při paralelním zapojení a 60 V při sériovém zapojení. Impuls byl 1minutový nebo ½minutový. Existovala také speciální verze pro jednosekundový provoz.

Odkazy: Götsch, Taschenbuch für Fernmeldetechniker 1950, Teil 2Ww 285: Die elektrischen Zeitdienstanlagen im Reichsbahndirektions-Bezirk Berlin 1923.

Hodiny značené firmou Jednotný čas

Předmětem podnikání firmy Jednotný čas, s. s r.o., Praha nebyla výroba, ale nákup, prodej, pronajímání a instalování elektrických hodin. Společnost byla ustavena v červenci 1923. V roce 1948 byla začleněna do podniku Chromotechny Šternberk a v následujícím roce se společně se závodem Ludvík Hainz spojila do závodu Elektročas. (Podle knihy Zdeněk Martínek, Dějiny Československého hodinářského průmyslu.)

Zachovalo se poměrně málo výrobků s označením  "Jednotný čas" na ciferníku. Ještě větší raritou jsou tyto vyobrazené podružné stolní hodiny. Možná byly v kanceláři vedení firmy.

Hodinový stroj je zapuštěn do masivního dřevěného bloku. Tvar je spíše moderna než kubismus. Chybí bohužel přední rámeček a ani nemáme žádnou fotografii, jak vypadal. Dobu výroby odhadujeme spíše na dobu před II. světovou válkou, ačkoliv firma dovážela strojky až do roku 1944. Na schránce vzadu je namalované pořadové či inventární číslo 309.

Podružný strojek je značen EZ 110838, což odpovídá značení ve firmě Telefonbau und Normalzeit od které firma Jednotný čas strojky běžně kupovala. Možná byla zřízena jako filiálka této německé firmy. 

Strojek je navržen pro napětí 6V s cívkou cca 300 ohm. Jeho konstrukce je poměrně jednoduchá, ale velmi precizně provedená. Stroj má například krycí kameny na rotoru. Impulz z centrálních hodin elektromagneticky pootočí hřídel se šnekem o polovinu otáčky. Šnek zabírá do ozubeného kola s 30 zuby. Na hřídeli je kluzně připojená minutová fafie.

Protože je celý strojek zapuštěn do schrány a seřirovaví kolečko je normálně nepřístupné, muselo se seřizování provádt přímo za ručičky. Tím odpadl problém s polaritou impulzů.