Torzo
gotického stroje z Veliké VsiV kostele sv. Vavřince ve Veliké Vsi se zachovalo torzo hodin s gotickými prvky. Wikipedie uvádí, že první zmínky o obci i o kostele pochází už ze třetí čtvrtiny 13. století. Ve starší literatuře se uvádí, že kostel nechal vystavět děkan Pražské kapituly Vít už v roce 1261 na vlastní náklady. Dnes filiální kostel byl původně farní. Od roku 1356 zde byla fara, která ale zanikla během husitských válek. Podle Dobroslava Líbala byl kostel vystavěn až kolem roku 1340. Sakristie měla být připojena až na konci 14. století. Kostel prošel renesančními a barokními úpravami. Byl obnoven v roce 1881. V té době zde také proběhla puristická rekonstrukce, která silně ovlivnila vnější vzhled kostela.
U kostela stojí renesanční zvonice patrně z roku 1582. V horní části je zvonice hladce omítnutá, na spodní část byla použita rustika. Zvonice má sedlovou střechu. Přízemí zvonice slouží jako vstup ke kostelu a na hřbitov.
O vlastních hodinách jsme dosud nenašli žádné další informace. Naše tři nejstarší fotografie pochází přibližně z roku 1995. Zachycují torzo stroje, které se skládá z klecového rámu s rohovými sloupky zakončenými kováním do podoby gotického hřebu a ze zbytků bicího stroje. K naší velké lítosti zcela chybí jicí stroj. Z bicího stroje je zachováno soukolí od lanového bubnu po větrník. Stroj může být z doby výstavby zvonice, nebo i starší. Více bude možné odhadnou až po vyčištění a podrobnějším průzkumu.
Na dalších fotografiích je stav z roku 2016. Stroj byl nalezen již v rozebraném stavu. Pro potřeby fotografování jsme narychlo sestavili základ rámu. Kromě kování rohových sloupků vidíme na první pohled další gotický prvek - vratidla pro natahování na lanovém bubnu. Z rychlé inventury se zdá, že zachované díly odpovídají stavu na předchozích fotografiích.
V květnu roku 2020 náš spolek uzavřel smlouvu na zapůjčení torza stroje do Hodinária. Předpokládali jsme, že v letních měsících částečně restaurovaný stroj podle restaurátorského záměru představíme veřejnosti. Pandemie posunula instalaci až do roku 2021.
Součásti stroje byly zbaveny silné vrstvy povrchové koroze. Koroze naštěstí nenarušila strukturu železa. Během čištění nebyla nalezena žádná signatura. Kovářské značení součástí bylo nalezeno pouze na jedné pásnici jako 5 záseků. Lze předpokládat, že ostatní překryla koroze. Díky naší nejstarší fotografii však bylo sestavení poměrně snadné. Muselo se doplnit mnoho chybějících klínků, aby bylo možné torzo vystavit. Jiné díly doplňovány nebyly.
23.4.2021 bylo konečně možné hodiny převést do Hodinária. Je to v k tomuto datu nejstarší stroj v Hodináriu, byť je zachován pouze jako torzo. Snad brzy budou moci návštěvníci obdivovat gotické kování sloupků či natahovací vratidla.
Text: Wikipedie a Petr Král, fotografie: Petr Skála, Petr Král, Miroslav Baudisch
