V elektricky natahovaných hodinách se silnějším motorem bývá problém ve spínání motoru spínačem odvozeným od stavu pružiny. U hodin Ferramo je pro natahování použit slabý indukční motor Ferraris, který je zapnut stále. Proud se nepřerušuje, protože je to zbytečné. Motor odebírá jen 2 W. Rotor je lehce brzděn pákou potaženou plstí. Zastaví se vlivem odporu natažené pružiny. Motor natahuje v krátkých časových intervalech. Uvádí se interval 2-3 sec. Motor jede dlouze jen po výpadku proudu. Výhodou motoru je tichý chod. Vinutí motoru umožňuje připojení na 110 V, 160 V a 220 V. Vlastní hodinový stroj je setrvačkový se zajímavě řešenou regulací. Motor Ferraris se používal i pro natahování kyvadlových přesných hodin Zenith.
Funkce motoru je založena na točivém magnetickém poli v jeho vzduchové mezeře. Použitý motor patří k těm konstrukčně nejjednodušším asynchronním motorům. V podobném provedení známe indukční motor z elektroměrů. Objev rotujícího magnetického, které bylo podmínkou pro vznik indukčního motoru byl doprovázen sporem o autorství. Galileo Ferraris i Nikola Tesla se oba touto problematikou zabývali a možná došli k objevu nezávisle. Je možné, že Ferraris svůj objev odložil, protože ho považoval za nevhodný k využití. První pokusný motor Ferrarise se nezachoval. Na obrázku vidíte repliku.
Několik fotografií motoru Ferraris použitého pro natahování hodin. Všimněte si jemné regulace setrvačky pomocí vačky. Regulaci lze provádět i ze strany ciferníku.
